Podrobná historie
Prvopočátky souboru je možné hledat již v letech 1977 až 1979. V těchto letech, po vzoru Státní konzervatoře v Praze, vzniká a začíná pracovat v Lidové škole umění (nyní Základní umělecká škola – ZUŠ) v Českých Budějovicích (Palackého náměstí) "třída lidového tance." V jejím čele stojí Marie Oberfalcerová, vyučující na tanečním oddělení LŠU a současně dlouholetá členka českobudějovického souboru Úsvit. Soubor Úsvit vedla národopisná pracovnice Jihočeského muzea, akademická sochařka Zorka Soukupová. A právě Marie Oberfalcerová z jejího podnětu vyhledala a v provedeném konkurzu do třídy lidového tance získala nové mladé zájemce.
Pro Furiant bylo velkým štěstím, že u jeho zrodu stály právě tyto dvě významné odbornice a osobnosti jihočeského folklóru. Ve vydaném Almanachu k 25. výročí souboru Úsvit píše Zorka Soukupová: "Dorostem Úsvitu pak bude Mladá směna, zatím spíš skupina mladých adeptů, odborně vedená na Lidové škole umění v Českých Budějovicích Marií Oberfalcerovou".
Známé jihočeské folkloristce Zorce Soukupové se však tento záměr pro těžkou nemoc již nepodařilo naplnit. Mladí absolventi třídy lidového tance po dvouleté výuce zahájili činnost na souborové bázi pod názvem Mladý Úsvit. Cílem bylo využít tento vzniklý kolektiv k přirozené cestě doplňování tanečníků "dospělého" Úsvitu. Poprvé se mladí představili veřejnosti vystoupením na galakoncertu souboru Úsvit, pořádanému k 25. výročí jeho trvání (24. 2. 1980). Mladý Úsvit se představil s tancem Hajdalák (choreografie Zorka Soukupová, muziku poskytl Zdeněk Bláha z Plzně) a Chodská polka (choreografie Marie Oberfalcerová, muziku poskytl František Bonuš z Prahy) v nových krojích, vytvořených dle návrhu výtvarníka Bořivoje Laudy.)
Ve svých počátcích vystupovali tanečníci pouze na reprodukovanou hudbu. V brzkém čase se však zrodila vlastní muzika, která se rekrutovala rovněž ze žáků a absolventů LŠU. V jejím čele stál tehdy pan Josef Štochl, později a až dodnes stojí Mgr. Jaroslav Sklenička. Z počátku s hudebními úpravami pro muziku pomáhají pan Bohumil Voborník, tehdy učitel ZDŠ Baarova, Jaroslav Nováček a Vladimír Uhlík, vyučující na LŠU v Českých Budějovicích /na výběru muziky se podílel i Zdeněk Bláha/.
V tomto raném období činnosti se zapojuje do činnosti pan Ing. Karel Oberfalcer, manžel vedoucí souboru, původně dlouholetý člen a organizační vedoucí Prácheňského souboru ve Strakonicích. V souboru si brzy získal svojí taneční dovedností a zkušeností ze souborové práce autoritu, pomáhal stmelovat taneční kolektiv a byl velkým pomocníkem po dobu 7 let (? 27. 9. 1983). Postupně přicházejí do souboru další ochotní členové jako Josef Kraus, Ing. arch. Stanislav Kovář, Eva Slavíčková a další.
Vzhledem k tomu, že "dospělý" Úsvit neprojevil po smrti Zorky Soukupové (? 15. 3. 1981) zájem o členy Mladého Úsvitu, rozhodl se kolektiv jít vlastní cestou a osamostatnil se. Jeho novým zřizovatelem se stal Dům kultury ROH v Českých Budějovicích (od roku 1989 přejmenován na DK Metropol). Pod jeho hlavičkou působil Furiant až do léta roku 2000. Nové těleso s mladými adepty folklóru pokračovalo ve své činnosti v duchu Zorky Soukupové – šířit svým repertoárem bohatý folklórní materiál z jižních a jihozápadních Čech a podílet se tak na uchování lidových tradic.
V roce 1982 přijímá soubor název FURIANT (vede ho i nadále Marie Oberfalcerová až do roku 1996, kdy se vedení ujímá Miloslava Buldrová). Svůj název odvodil od ryze českého, temperamentního tance – Furiantu (pro soubor ho ztvárnil a choreografii připravil prof. František Bonuš). Jako zajímavost je potřeba uvést, že tento název zvítězil z 30i předložených návrhů názvů. Jeho autorem byl tehdejší ředitel DK ROH PhDr. Jaromír Schel, který byl a je velkým příznivcem a fandou souboru.
Díky předešlým a výše uvedeným informacím je přinejmenším zajímavostí určit vlastní datum vzniku souboru. To se také projevilo při oslavách a jubilejních akcích souboru. První oslava se konala po 10i letech existence souboru v roce 1988, druhá – k 15. výročí založení souboru se konala formou slavnostního koncertu Furiantu v DK ROH v říjnu 1994 a aktuální poslední oslavy 35. výročí existence souboru proběhly 11. – 13. září roku 2015). Tak jak to tedy je se vznikem či spíše datem vzniku souboru? Vlastně a jednoduše si můžeme vybrat hned několik termínů či mezníků:
Rok 1977 – formou konkurzu patnáctiletých adeptů vzniká v LŠU v Českých Budějovicích třída lidového tance (s dvouletou výukou).
Rok 1978 – je poprvé (10. výročí vzniku v roce 1988) a často udáván jako rok vzniku souboru, neboť v tomto roce přešlo několik mladých z dospělého Úsvitu do třídy lidového tance na LŠU. Průběžně pokračuje i nábor patnáctiletých zájemců o lidový tanec, převážně učňů a studentů středních škol. Tehdy se již početnější třída lidového tance začíná prezentovat pod názvem "Mladý Úsvit". V hodinách výuky se tanečníci věnují zejména nácviku taneční techniky.
Rok 1979 – třída lidového tance pracuje na souborové bázi "Mladý Úsvit", v polovině tohoto roku přistoupili začínající tanečníci k nácviku tanců Hajdalák a Chodská polka.
Rok 1980 – Mladý Úsvit absolvuje první vystoupení 24. 2. 1980 jako "mladá směna" Úsvitu na jeho slavnostním koncertu (viz Almanach k 25i letému trvání souboru, viz str. 1, citace Zorky Soukupové). Na jaře tohoto roku již mladý kolektiv získává na Krajské soutěži kolektivního předtančení v Písku 3. místo. Při LŠU v Českých Budějovicích zahájila zkoušky lidová muzika složená ze žáků školy.
Rok 1981 – Mladý Úsvit se odděluje od Jihočeského souboru písní a tanců Úsvit, který nemá zájem o mladé (patrně tzv. "generační problém"). Musí mu odevzdat i kroje, které si pracně pořídil. Rozhodla tak schůzka svolaná z podnětu nového vedoucího Úsvitu (po smrti Zorky Soukupové). Zúčastnili se jí svolavatel – vedoucí Úsvitu, zástupce zřizovatele Úsvitu, inspektor odboru kultury JčKNV a samozřejmě vedení Mladého Furiantu (přesto stihl mladý kolektiv absolvovat v tomto roce ještě 4 zdařilá vystoupení a konkrétně v Ševětíně na Krajské přehlídce folklórních souborů – 20. 6. 1981 – dosáhl výborného ocenění odbornou porotou).
Rok 1982 – soubor přijímá název FURIANT, a jeho zřizovatelem se stává Dům kultury ROH v Českých Budějovicích.
Vzhledem ke značnému nárůstu – zejména počtu tanečníků a tanečnic, ale také množství akcí – došlo v 80. letech minulého století k rozdělení vedení souboru na organizační a umělecké. Na pozici organizačního vedoucího se postupně vystřídali: Josef Kraus, Libuše Holečková, Vladimír Růžička, Petr Neužil a Miloslava Buldrová. Na postu umělecké vedoucí působila Marie Oberfalcerová (v době její mateřské dovolené ji zastupovala Jiřina Štochlová – před ní krátce Ing. arch. Stanislav Kovář). Jiřina Štochlová také v roce 1987 přebírá dětský dorost Furiantu – a postupně stabilizuje dětský soubor Malý Furiant, který existuje dodnes.
Soubor lidových písní a tanců FURIANT využívá pro svůj repertoár bohatství tanců, písní, lidových zvyků a her z oblasti jižních a jihozápadních Čech. Především pak z regionů Kozácka, Blat a Doudlebska. Lidové písně, tance, výroční a obřadní obyčeje oživuje a přenáší na jeviště v minimální stylizaci a v citlivých choreografických a režijních úpravách. I dnes, kdy je soubor o více jak 35 let starší, se snaží závazek, vyplývající z tohoto názvu, co nejlépe naplnit. FURIANT si za dobu své existence dokázal získat sympatie i srdce diváků doma i v zahraničí.
Kompozice jednotlivých vystoupení je velmi rozmanitá, tak jako život na jihu Čech, a lze ji přizpůsobit rozličným příležitostem. Soubor má tudíž v repertoáru pásma s tématikou masopustu, dívčích a chlapeckých koleček, chlapeckých her, posvícenskou zábavu, koledy i předtančení na plesech a bálech.
V prvopočátcích se soubor představil v krojích typických pro oblast Českých Budějovic (návrh zpracoval výtvarník a scénograf Bořivoj Lauda.) Vzhled současných krojů vychází z tradičního svátečního oblečení používaného v národopisné oblasti jihozápadně od Tábora, tzv. "Kozácka". Tyto kroje pořídil soubor v roce 1986 v rámci přípravy na reprezentaci ČSSR na Mezinárodní folklórní festival v maďarském Szegedu. Návrh krojů byl proveden ve spolupráci vedoucí souboru s muzeem v Soběslavi. Dotaci na kroje poskytla Ústřední rada odborů.
Velkým přínosem v tomto období byla odborná spolupráce vedoucí souboru se zkušenými folkloristy, kterými byli manželé Dr. Barbora Čumpelíková a Jan Čumpelík, a poté také profesor František Bonuš z AMU Praha. Tito odborníci byli pozváni na několik víkendových tanečních soustředění souboru (poznámka: Jan Čumpelík byl autorem návrhu masek na pásmo s názvem Masopust v provedení Furiantu).
Na choreografii tanců a pásem se převážně podíleli: Zorka Soukupová, Marie Oberfalcerová, Jiřina Štochlová, František Bonuš, Jan Čumpelík s Barborou Čumpelíkovou, Karel Oberfalcer, Josef Kraus, Stanislav Kovář.
V repertoáru souboru Furiant jsou tance a pásma: v choreografii Marie Oberfalcerové tance Chodská polka (1978), Doudlebská polka, Obkročák (1991), Mateníky (1980), Ježek (1986), Rejdovák a rejdovačka (1993). Jiřina Štochlová ztvárnila pro soubor Minety (1985), Senoseč (1984), Dřeváky. Josef Kraus s Karlem Oberfalcerem jsou autory tanců Jihočeská kolečka (1982), Hulán (1982) a Stanislav Kovář vytvořil pásmo Ouha, strouha (1981). Soubor udržuje choreografie tanců Zorky Soukupové, patří mezi ně Natřásaná polka (1976), Skočná Kosa tupá (1977) a Hajdalák. Z pera choreografa profesora Františka Bonuše vznikl tanec Furiant (1983), Jan Čumpelík je autorem pásem Masopust (1987), Posvícení (1989) a Pastevecké hry (1988).
Hudební úpravy a aranžmá zpracovali: Jaroslav Sklenička – vedoucí Furiantské muziky, Eva Slavíčková, Bohumil Voborník, František Bonuš, Eva Vojtová a Vladimír Čunát. Na spolupráci při výběru muziky a aranžmá se podíleli i Zdeněk Bláha a Karel Krasnický.
Kronikáři souboru byli postupně: Ing. arch. Stanislav Kovář, Renata Neužilová s Miloslavou Buldrovou a od roku 1984 dodnes Vladimír Buldra.
Soubor má od počátku své existence dvě složky – taneční a hudební. Počet členů souboru se v průběhu let pohyboval od 20 do 45 osob (tj. tanečníci, muzikanti, zpěváci).
Furiant absolvoval značné množství vystoupení na veřejnosti při různých kulturně společenských příležitostech, na soutěžích a folklórních festivalech. Z počátku vystupoval samostatně na Malé scéně Domu kultury, zúčastňoval se přehlídek zájmové umělecké činnosti, setkání folklórních souborů pořádaných OKS a KKS v Ševětíně a jiných místech, setkání mládeže v Sušici a Vimperku, byl pravidelným účastníkem kulturních pořadů výstavy Země živitelka na výstavišti v Českých Budějovicích.
Na domácí půdě se soubor představil na Mezinárodním folklórním festivalu ve Strážnici, opakovaně na Mezinárodním dudáckém festivalu ve Strakonicích, Mezinárodním folklórním festivalu v Písku a na Oblastní výběrové přehlídce folklórních souborů v Příbrami. Dále opakovaně vystupoval v Praze (Nová scéna Národního divadla, Palác kultury, Československá televize), Trocnově, Trutnově, Hradci Králové, Telči, Kovářově (Jihočeský folklórní festival), Třeboni, Strakonicích, Týně nad Vltavou, Starém Hrozenkově, Borovanech, Hluboké nad Vltavou, Frymburku, Českém Krumlově, Bechyni, Doudlebech aj.
V roce 1984 vycestoval Furiant poprvé za hranice – do bulharského Gabrova. Od té doby soubor prezentoval český folklór na pódiích v Německu (NDR i SRN), Maďarsku, Rakousku, Francii a Jugoslávii (Chorvatsku). Za delší zastavení stojí určitě účast na mezinárodním folklórním festivalu v maďarském Szegedu v roce 1987, kde soubor velmi úspěšně reprezentoval naši republiku. Ve všech hodnocených kategoriích soubor obsadil v četné konkurenci zahraničních souborů první místo. Celým festivalem soubor provázel tým pracovníků z ČST Praha – vznikl tak dvacetiminutový pořad a pro nás vzácný dokument. Film zařazený do seriálu pořadů ČST Praha pod názvem Kultura 1987 se stal nejúspěšnějším pořadem roku a pro zájem byl opakovaně reprízován. Úspěšná reprezentace v zahraničí přinesla s sebou další pozvánky na různé akce, např. v roce 1989 Furianti zahajovali svým vystoupením přímý přenos Československé televize na Mezinárodním folklórním festivalu ve Strážnici. Zde je dlužno dodat, že kapela Furiantu byla označena jako profesionální uskupení, a tudíž odborná porota rozhodla o tom, že tanečníky bude doprovázet chodská dudácká muzika z Mrákova (i takové "úlety" či paradoxy byly v té době možné).
Jedním z nejvydařenějších roků v celé své historii a existenci souboru byl rok 1991. Nejdříve byl 19. 1. účastníkem "Dělostřeleckého plesu" v Českých Budějovicích, 26. ledna 1991 se účastnili Furianti folklórního plesu v Ševětíně a rovněž v lednu akce nově vzniklého Lions Clubu v Českých Budějovicích (DK Metropol). 2. února pak vyrazili Furianti do "dolnorakouského" Lince na tamní Masopust. 19. února se podíleli na pořadu "Bláznivá noc v muzeu" svou přítomností v masopustních maskách. V dubnu (17. – 21. 4.) vycestoval Furiant do rakouské republiky Vorarlberg, konkrétně do dvojměstí Dornbirn-Lustenau, kde vystupoval v rámci mezinárodního mládežnického festivalu pořádaného při Hobby a "volnočasové" výstavě (Freizeitmesse) v Dornbirnu. Zde navázal velmi blízký vztah s domácím Trachtengruppe Lustenau. Od té doby mezi oběma soubory vzniklo úzké přátelské pouto a několikrát jsme se vzájemně navštívili při významných příležitostech. Již před tím v únoru asistoval při natáčení pořadu Československé televize "Jdeme na to" aneb "dneska zabíjíme…" pod režisérskou taktovkou Alexeje Noska v Holašovicích. Následovala vystoupení 25. dubna – v Domě dětí a mládeže, 1. května na Náměstí Přemysla Otakara II. Ve dnech 24. – 25. května to byly 1. dny mládeže ve Freistadtu, 9. června Samsonova neděle, následně (13. – 17. 6.) spolu s dalšími hudebními tělesy (dechová hudba Vltavěnka z Olešníku aj.) několikadenní cesta do Paříže. V červnu (20. 6. 1991) se vrátili členové souboru s vystoupením do Domu dětí a mládeže. Mezitím nás pozval herec Jihočeského divadla a náš kamarád, Jan Dvořák, na velmi příjemnou akci do Záboří na oslavy 100 let vzniku tamního hasičského sboru. V srpnu (10. a 11. 8. 1991) to byla účast na "Pivních slavnostech" v Hluboké nad Vltavou a v říjnu (3. – 6. 10. 1991) opět další zahraniční cesta do německého Suhlu. Tak nějak takto to vypadalo v první polovině 90. let minulého století. Toto zhruba pětileté období bylo časem velkého "boomu" a Furiant byl na roztrhání. Ovšem ne všechny dny jsou časem posvícení a hojnosti. Anebo jak se říká "…po letech hojnosti přicházejí i roky půstu".
V květnu 1995, krátce po oslavách 15i let existence souboru (tj. v roce 1994), jsme opět navštívili "družební" Trachtengruppe Lustenau. Poté následovaly dvě akce v roce 1996. Byly to v červnu vystoupení v německém Wegscheidu a účast na II. Mezinárodním folklórním festivalu v Písku v srpnu téhož roku. Po těchto akcích nastalo kritické období pro taneční složku souboru. Zatímco muzika se stabilizovala, taneční složka doznala značných početních úbytků a ke konci roku 1996 zbylo snad jen 5 až 7 stálých tanečníků a tanečnic. Tuto krizi již neřeší (z důvodu změny zaměstnání) dosavadní vedoucí souboru Marie Oberfalcerová, ale paní Miloslava Buldrová, do té doby dlouholetá členka Furiantu. Ta se stává vedoucí taneční složky a následně se ujímá vedení celého souboru. Cesta obnovy taneční složky byla dlouhá a trvala přinejmenším až do roku 2000.
Na přelomu tisíciletí (konkrétně v srpnu roku 2000) se FURIANT zúčastnil oslav 50. výročí založení souboru Trachtengruppe Lustenau v Rakousku. Tato několikadenní velice zdařilá akce, hojně publikem oceněná, podnítila tanečníky k usilovné činnosti. Nastal obrat k lepšímu. Do Rakouska jsme vycestovali již ve 14i tanečnících. Zde se Furiant představil spolu s dalšími téměř sedmdesáti soubory na jedné z největších akcí v oblasti folklóru roku 2000 v Evropě, na zemských slavnostech republiky Vorarlberg.
Na domácí scéně se soubor pravidelně účastnil zahajování plesů českobudějovického Budvaru, předtančením s vlastní muzikou nebo za doprovodu dechové hudby Budvarky, mysliveckých plesů, vystupoval v doprovodných programech na výstavišti v Českých Budějovicích, ale i v Praze a jinde. Již několik let FURIANT hostoval na akcích pořádaných souborem Podjavořičan z Telče a na dalších folklórních setkáních a pořadech.
Kapela souboru, v čele s Mgr. Jaroslavem Skleničkou, vystupuje též samostatně pod názvem "Furiantská muzika" při různých společenských událostech (k tanci i poslechu při zábavách, svatbách, hodech, vánočních a velikonočních koncertech, večírcích apod.). V roce 2001 kapela vydala a pokřtila své první "cédéčko" s 18 skladbami ze svého repertoáru. V listopadu roku 2002 Furiantská muzika nahrála demo verzi 50i minutového koncertu s programem koled a vánočních písní a dále 30i minutovou demo verzi s hudbou tanců souboru. Tyto demo verze byly zatím distribuovány pouze mezi členy souboru FURIANT.
V roce 2001 Furianti zahajovali v Trhových Svinech 1. ročník festivalu "Karel Valdauf 2001". V listopadu téhož roku (zaregistrováno Ministerstvem vnitra ČR v dubnu 2002), ve své oblíbené hospůdce BAAROVKA ("U Koblížka", v ulici J. Š. Baara v Českých Budějovicích), založili členové souboru občanské sdružení pod přesným názvem "FURIANT – soubor lidových písní a tanců České Budějovice". Vše vlastně spustily změny v DK Metropol, kdy musel soubor opustit své tréninkové prostory v létě roku 2000 (do 30. 6. 2000). DK Metropol přestal být zřizovatelem souboru Furiant. Od roku 2001 po dobu dalších 5i let se soubor svou účastí pravidelně podílel na programu výstav Země živitelka, Hobby a Adventní trhy na výstavišti v Českých Budějovicích. Je určitě na místě uvést i další pravidelné akce souboru, hlavně však Furiantské muziky v závěru každého roku. Již od devadesátých let minulého století se představuje kapela s vánočními písněmi a koledami v poslední adventní neděli v Galerii Pod kamennou žábou v pořadu nazvaném "adventní zpívání". A nesmíme zapomenout ani na aktivitu části členů muziky, kteří se účastní v Alšově Jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, každoročně zahajované na Štědrý den v 13.00 hodin, hodinového pořadu se zpíváním koled a vánočních písní. Furianty bylo a je možné najít jak v hudebním tělesu doprovázejícím zpívání, tak v pěveckém tělesu na pódiu a rovněž pod pódiem v řadách návštěvníků akce.
Na jaře, v březnu následujícího roku 2002, jsme vystupovali pro pacienty v třeboňských lázních Aurora (vystoupení bylo speciálně cíleno na hosty z Lužického Srbska). V květnu roku 2002 přijal Furiant exotickou nabídku k vzájemné prezentaci se souborem z Japonska. V salónku hotelu "Zvon" v Českých Budějovicích se předvedl v krátkém programu hostům a hosté z japonského města Oitá z ostrova Kjúšú předvedli ukázku folklóru ze "země vycházejícího slunce" (tzv. "městečko" Oitá má 450 000 obyvatel a soubor 1 000 členů). V srpnu roku 2002 se soubor zúčastnil XV. Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích, kde předvedl svůj program v pořadu "Jihočeské proměny". Jako zajímavost lze uvést, že speciálně pro toto vystoupení soubor po 11 letech obnovil tanec "Obkročáky", víceméně na přání pánů Josefa Režného a Zdeňka Bláhy.
Od roku 2003 se soubor účastní, střídavě s přestávkami v trvání 1 – 3 roků, tří akcí – Dožínek v Doudlebech, Jihočeského folklórního festivalu v Kovářově a Setkání na Blatech v Ševětíně. V roce 2002 poprvé, a v několika dalších letech, se tanečníci souboru účastnili v měsíci únoru každého roku Horáckého bálu v Jihlavě. Na jaře roku 2003 Furianti vyrazili do zahraničí, tentokrát do Francie. Cílem bylo provinční městečko Pacé na západě Francie (u města Rennes, v departmánu Ille-et-Vilaine v Bretaňsku). Nechtěně anebo spíš neplánovaně, leč příjemně, jsme strávili jeden den v Paříži, kterou jsme si prošli centrem pěšky. Samozřejmě, že jsme nevynechali ani výjezd či "výšlap" na Eiffelovku a "krátkou prohlídku" Louvru!
Rok 2004 se pro Furianty stal rokem úspěšným a rokem návratů. Po dlouhé pauze se tanečníci souboru s maškarami účastnili Masopustu v Českých Budějovicích na Náměstí Přemysla Otakara II. (a pokračovali v tom až do roku 2011). V roce 2005 přispěli výrazně k inovaci a modernizaci oslav (vybudování pódia, zajištění občerstvení a též konečně i ozvučení celé akce). Událostí roku číslo 1 bylo natočení a vydání 2. CD Furiantské muziky – Vánoční koledy a písně, podklady byly natočeny v měsíci březnu a dubnu 2004 v soukromém nahrávacím studiu, CD se začala distribuovat v měsíci listopadu a prosinci 2004. Křest CD proběhl dne 4. prosince v CK Solnice. Jako další novodobou aktivitu lze jmenovat účast na 1., 2. a 4. ročníku folklórního festivalu "K Budějicům cesta" v srpnu roku 2004, 2005 (již dvoudenní akce s mezinárodní účastí) a 2007 organizovaného Agenturou M-ARS paní Marie Kubovcové. Zde je nutné zdůraznit to, že se členové souboru podíleli na samotném nápadu organizovat festival a rovněž na jeho rozjezdu ve spolupráci s výše uvedenou agenturou, Jihočeským folklórním sdružením, Krajským úřadem Jihočeského kraje, Magistrátem města České Budějovice (odbor kultury) a Výstavištěm České Budějovice a. s.
Nejnovějším počinem byla příprava, organizace a uskutečnění 1. "Folklórního bálu folklórních souborů Českobudějovicka" ve Strážkovicích (Strážkovická hospoda "Na návsi"). Dlouhodobý nápad se konečně podařilo realizovat po několikaletém tápání a snahách a můžeme konstatovat, že členové Furiantu s ostatními partnery založili tradici v konání folklórních bálů a plesů českobudějovických souborů. Furianti sehráli rozhodující roli v získání partnerů, v přípravě a organizaci bálu. Podařilo se pro nápad získat a nadchnout další, původně 4, "Českobudějovické folklórní soubory" – Jihočeský soubor písní a tanců ÚSVIT, Národopisný soubor DOUDLEBAN, Doudlebský folklórní soubor SOUMRAK a folklórní soubor RADOST z Kamenného Újezdu. Velkým pozitivem byla úspěšně realizovaná akce za řízení a značného podílu všech členů souboru a rovněž partnerských souborů včetně finančního zajištění a výsledku plesu (více jak 120 účastníků plesu v krojích z celkového počtu 300 účinkujících a návštěvníků plesu). Úspěch akce potvrzuje samotný fakt, že v roce 2015 proběhl jubilejní 10. ročník akce, jehož hlavním pořadatelem byl právě zakladatel tradice – Furiant.
Samotný první ples proběhl 8. dubna roku následujícího, tedy roku 2005. Soubor Furiant se rozhodl zahájit ples tancem Minety, které by zatancovaly 4 přítomné soubory. Bylo proto zapotřebí Minety (v původní choreografii paní Jiřiny Štochlové pro Furiant z roku 1985) upravit, secvičit a předvést (42 tanečníků, 14 trojic). Úkolu v prostorové úpravě, secvičení a provedení tance se ujala vedoucí souboru paní Miloslava Buldrová (za asistence několika dalších tehdejších tanečníků). Jeho úspěšné provedení mělo za následek, že byly tancem Minety v podání 4 souborů zahajovány i následující akce. Jednalo se nejdříve o oba dva dny folklórního festivalu "K Budějicům cesta" v roce 2005. Následně bylo v rámci přípravy prezentace 12 jihočeských souborů "Národního krojového plesu ČR" dne 4. února 2006 ve Žďáru nad Sázavou rozhodnuto, že bude 9. ročník této akce zahájen právě Minety v podání souborů FURIANT, DOUDLEBAN, SOUMRAK a RADOST.
Tato akce výrazně ovlivnila činnost souboru již od léta roku 2005. Nebylo vůbec jednoduché "představení" jižních Čech nacvičit, protože se tu vlastně nepředstavovaly jednotlivé soubory, ale oblast a její 4 folklórní regiony. Probíhaly nácviky po více souborech, např. Minety a další tance souborů Budějovicka se nacvičovaly v tělocvičně Základní školy J. Š. Baara, v kulturním domě ve Včelné a v sokolovně v Kamenném Újezdu. Následně proběhly dva centrální nácviky, jeden v Ševětíně a druhý ve Strakonicích za účasti všech dotčených jihočeských souborů Doudleb, Blat, Prácheňska a Kozácka. Zástupci Furiantu se podíleli na organizaci přípravy akce, choreografii vystoupení, organizaci dopravy do místa konání a přípravy sálu, ale také na zajištění sponzorů a partnerů plesu. O úspěšnosti IX. Národního krojového plesu Folklórního sdružení ČR svědčí slova předsedy a dalších zástupců sdružení, že "Představení jižních Čech" bylo úspěšnější než předchozí ples Valašska! 14. listopadu 2005 jsme podali přihlášku a následně jsme se stali členem Jihočeského folklórního sdružení se sídlem v Kovářově u Milevska.
Mimo jiné jsme se též zúčastnili v září 2006 pořadu oslav 20. výročí vzniku folklórního souboru Radost z Kamenného Újezdu – v roce 1986 totiž soubor založila bývalá tanečnice Furiantu Dana Krausová. Rovněž v září roku 2006 se zástupci souboru účastnili v roli uměleckého komparzu v pětidenním natáčení amerického filmového hororu Hostel 2 v Českém Krumlově v režii Eli Rotha (za podpory Quentina Tarantina).
V červenci roku 2008 se Furiant představil v zámecké jízdárně v Českém Krumlově samostatným koncertním pořadem v rámci Passovských dnů. V listopadu téhož roku Furianti poprvé přispěli k programu obecního úřadu v Litvínovicích.
V sobotu 23. května 2009 se soubor představil v programu přehlídky folklórních souborů "Folklor v máji" v Telči na Náměstí Zachariáše z Hradce. 1. 8. 2009 se Furianti podíleli svým vystoupením na programu pořádaném Jihočeským krajským úřadem a Jihočeským folklórním sdružením 2. ročníku "Selských slavností" na Náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích.
V roce 2010 na "nás přišla řada" v úloze hlavního pořadatele "polojubilejního" 5. ročníku plesu folklórních souborů Českobudějovicka. Opět úspěšný bál proběhl ve strážkovické hospodě "Na Návsi" v pátek 26. března 2010. Pochopitelně, že jsme si zopakovali společné zahájení plesu tancem Minety a jako překvapení jsme poprvé veřejně provedli tanec Dřeváky tanečníky souboru, obojí s velkým úspěchem. Jako hosta jsme si pozvali Mladou dudáckou muziku ze Strakonic. Těšili jsme se i z účasti předsedy Folklórního sdružení ČR pana Zdeňka Pšenicy. Veškerou přípravu taneční složky i Furiantské muziky jsme v tomto roce podřídili hlavní akci. A tou se mělo stát a také stalo vycestování Furiantu do Rakouska, za našimi přáteli k oslavám 60i let založení Trachtengruppe Lustenau.
Nejdříve jsme se v rámci přípravy představili v květnu na XV. ročníku Jihočeského folklórního festivalu v Kovářově. Dále jsme se v srpnu prezentovali v programu 1. ročníku "Slavností mrkve" ve Zlivi. Jako hlavní prověrku připravenosti jsme si dali účast na XVI. ročníku mezinárodního folklórního festivalu v Písku též v srpnu 2010. Byla to naše vlastně druhá účast na tomto festivalu v jeho historii, škoda jen, že divácká kulisa značně zaostávala za kvalitou a rozmanitostí vystupujících souborů z celého světa.
Nakonec jsme se tedy ve dnech 16. až 18. září 2010 zúčastnili oslav výročí vzniku souboru Trachtengruppe Lustenau a opět jsme si se vším všudy užili společné chvíle s našimi dlouholetými kamarády. Po návratu z Rakouska jsme se vydali 30. října na Posvícenské setkání ve Zvíkovském podhradí, na akci pořádanou Jihočeským folklórním sdružením.
V roce 2011 jsme se kromě tradičních akcí (Myslivecký bál, 6. folklórní bál, Masopust v Českých Budějovicích) připravovali na akce příštího roku, roku 2012. Novinkou pro nás bylo pozvání na společenskou akci firmy BOSCH organizovanou v Hotelu Štekl v Hluboké nad Vltavou. 15. března jsme předvedli jihočeský folklór pro zástupce spolupracujících firem z celého světa. V červenci přijala početná skupina Furiantů pozvání k oslavám 5i let existence Mladé dudácké muziky ve Strakonicích (slavnostní koncert k 5. výročí). Furiant se opět objevil 3. září ve skvělé atmosféře na faře v Ševětíně na "Setkání na Blatech". Již během roku jsme byli osloveni k účasti na jubilejním XX. Mezinárodním dudáckém festivalu ve Strakonicích, čemuž jsme podřídili přípravu souboru ve druhé polovině roku.
V úvodu roku 2012 za zmínku snad stojí to, že jsme se přestali účastnit pravidelného Masopustu v Českých Budějovicích. Měli jsme a máme pro to svoje důvody. Vynecháme-li obdobné akce začátkem každého roku, tak v roce 2012 se stala určitě velmi zajímavou spolupráce s naším bývalým tanečníkem Ing. arch. Stanislavem Kovářem a účast ve scénickém představení v Divadle SUD v Českých Budějovicích. Skupina 6i tanečníků si zahrála na podiu v představení nazvaném Cestami k domovu (autor Stanislav Kovář) spojeném s křtem knihy "Feng šuej podle našich předků". V přípravě na 3. účast souboru na Mezinárodním dudáckém festivalu ve Strakonicích, jsme vše podřídili nácviku a perfektnímu secvičení tanců Rejdovák a rejdovačka (choreografie paní Marie Oberfalcerová z roku 1993) a Jihočeská kolečka (choreografie pan Karel Oberfalcer a pan Josef Kraus z roku 1982). Zejména u prvního tance šlo vlastně o premiéru, neboť provedení tance bylo nacvičováno ve dvou kolečkách po čtyřech párech tanečníků v upravené choreografii pro toto vystoupení. S nácvikem a úpravou choreografie pro 16 tanečníků a tanečnic nám vydatně za osobní účasti na soustředěních pomáhala bývalá vedoucí souboru paní Marie Oberfalcerová. Furianti se předvedli v programu jihočeských folklórních a dudáckých muzik "Už se ten tálinskej rybník…". Dostalo se nám dokonce prominentního postavení v programu, uzavírali jsme jej. Škoda jen toho, že na upraveném pódiu (zabezpečeno zejména proti případným špatným povětrnostním podmínkám) byl zmenšen prostor pro předvedení tanců v početnějším provedení. Nevíme tedy vlastně, jak "Rejdovák" v 8i párech na pódiu vynikl. Škoda. Asi to přece jen nebylo špatné, protože po skončení programu jsme byli osloveni Českou televizí, abychom tance a písničky předvedli ještě jednou v jimi vybraném prostředí na louce u mostu na "strakonický hrad", kde bylo vystoupení natočeno pro potřeby České televize.
Premiérou pro nás byla i další akce, v brzkém podzimu, 28. září, jsme vyrazili do Blatné na "Oslavy státnosti", kde se vydařilo snad vše. Velmi pěkné počasí, velké pódium, bezproblémové vystoupení, příjemné přijetí diváky… V roce 2012 jsme absolvovali další organizační počin, jako samostatné občanské sdružení FURIANT – SLPT České Budějovice jsme tohoto roku vstoupili do členské základny Svazu klubů mládeže. SKM se stal naším každoročním pomocníkem v zajištění materiálního vybavení provozu souboru.
Od roku 2010 jsme přistoupili na takový "nepsaný" programový systém s tím, že jsme se rozhodli účastnit se v každém roce jedné stěžejní letní akce v době školních prázdnin. Neodmítali jsme nové akce. K tomuto přístupu přístup nás vedlo především složení souboru a možnost vystupovat jen v určitých časových možnostech.
Pro rok 2013 jsme si vybrali jako stěžejní akci účast na 59. ročníku Mezinárodního folklórního festivalu v Červeném Kostelci. Bohužel, snad poprvé došlo k tomu, že jsme se nakonec museli, z mnoha různých důvodů, vzdát tohoto představení. 1. června tohoto roku jsme totiž věnovali vystoupení v rámci programu XVIII. ročníku Jihočeského folklórního festivalu v Kovářově, které mělo být zahájením přípravy na festival v Červeném Kostelci. Snad podruhé v naší účasti jsme se stěhovali kvůli počasí do budovy kulturního domu v Kovářově.
Od září roku 2013 můžeme datovat zahájení potřebné a žádané, možná i nutné, obměny taneční části souboru. Díky několika členům souboru se podařilo získat zájemce mezi tanečníky a byla zahájena vlastně další etapa činnosti souboru Furiant. Novým tanečníkům již od začátku roku 2014 byla dána možnost dostat se na pódium anebo do akce – viz "Myslivecký bál", 9. folklórní bál v Plavu u Českých Budějovic, opakovaná akce pro firmu BOSCH, tentokrát v Hotelu Budweis v Českých Budějovicích. Tato opatření plynou z avizovaných a přijatých účastí na akcích léta 2014 – vystoupení v Borovanech v sobotu 12. července na 10. ročníku "Borůvkobraní" a vystoupení v rámci 41. mezinárodního agrosalónu Země živitelka v programu Národních dožínek ČR v sobotu 30. srpna 2014.
Pro vylepšování nácviku tanců a jejich kvalitnější zvládnutí si tanečníci souboru začali organizovat třídenní soustředění od měsíce března roku 2014. Pro tento účel si vybrali Penzion U lesa v Kleci u Lomnice nad Lužnicí. V roce 2014 a v roce následujícím proběhla každý rok 3 soustředění.
V roce 2015, jak již bylo zmiňováno, jsme byli hlavními pořadateli akce, jejíž tradici jsme založili, 10. jubilejního ročníku folklórního plesu souborů Českobudějovicka. V tomto roce před námi stály další příjemné záležitosti a události. Tou nejtěžší zkouškou byla příprava a zajištění průběhu oslav 35. výročí vzniku souboru Furiant důstojným způsobem. Oslavy, za účasti např. Trachtengruppe Lustenau a dalších (Malý Furiant, Dětský folklórní soubor z Břeclavi, Venkovská dudácká muzika Bedrník, kapela Koníček), jež jsme si na akci pozvali, proběhly ve dnech 11. až 13. září 2015. V první části se v pátek 11. září 2015 představily společně soubory Furiant a Trachtengruppe Lustenau v programu 54. ročníku "Letních hudebních slavností" na Náměstí ČSLA v Hluboké nad Vltavou. Stěžejní večer oslav se konal v sobotu 12. září 2015 v DK Slávie v Českých Budějovicích. Zde je možné konstatovat z ohlasu účastnících se souborů, bývalých členů Furiantu a dalších zástupců organizací a jednotlivců, účastnících se oslav, že se akce výjimečně zdařila.
Autoři historie:
Paní Marie Oberfalcerová a Ing. Vladimír Buldra
Zdroje:
Kronika – Furiant – soubor lidových písní a tanců – 1. díl
Kronika – Furiant – soubor lidových písní a tanců – 2. díl
Kronika – Furiant – soubor lidových písní a tanců – 3. díl
Publikace Od folkloriky k folklorismu
Spektrum číslo – červen 2013
Spektrum číslo – únor 2014